Je to už rok co se se svoji dcerou potýkáme s nemoci jménem DIABETES MELLITUS 1TYPU.
Začalo to příznaky, které jistě ani u nás nejsou neobvyklé, ale i tak se s Vámi o ně podělím. Terezka (moje dcera) začala být hodně ospalá a byla skoro blízko k podvýživě. Zhubla něco kolem 9,5 kilo, šly ji vidět plotýnky a naše doktorka se domnívala že jde o rychlý postup ve vývoji a nic se neděje. Ale i tak nám to nedalo a já se jela zeptat dotora na pohotovosti, zda nejde o cukrovku. Jakmile jsem mu řekla příznaky: časté pití a na to chození na záchod, svědění přirození a malátnost, tak jsme musely Terezku okamžitě přivést na vyšetření.
Samozřejmně se cukrovka potvrdila, toho dne 22.5.2004 v 17.30hod ji naměřili 33,3mmol/l. Okamžitě následoval odvoz do Olomouce na jednotku intenzivní péče, kde po stabilizování cukrovky byla zahájena léčba, při které jsem s Terezkou ležela deset dní a učila se výměnné jednotky a aplikování inzulínu - byla to snad moje největší zkouška života, při které už nešlo jen o mě, ale šlo o moje dítě.
Asi se divíte, že nepíšu o žádných slzách, depresích a celkovém zhroucení. Když Vám před očima Vaše dítě uvadá a nebaví ji život, z nových hraček nemá radost a jen polehává a přemýšlí nad tím, jak Vám má říct, že ji nic není, protože sama si to neuměla vysvětlit, je to to nejhorší. A když mi doktor řekl, že má cukrovku a že se to dá léčit, ale ne vyléčit, tak se mi střídaly emoce starostí, ale i radostí, že už konečně znám původ těch jejích trápení a že bude zase jako dřív.
Víte, jak jsme s manželem byli u ní, jak ji napíchali dvě infuze, v jedné byla tekutina, protože byla dehydrovaná na 60% a v té druhé byl inzulín a Terezka ve svých 8 letech nám poděkovala, že jsme ji odvezli do nemocnice a že se cítí báječně, tak nemyslíte na prohru, ale na výhru. Výhru v tom, že existuje lék, který působí a já jsem za ten lék vděčná, opravdu vděčná.
Cukrovka není konec života, je to začátek něčeho jiného, něčeho, čeho se někteří lidé bojí a nechtějí si to přiznat, ale věřte, že jsou na světě horší nemoci, které končí daleko hůř.
S manželem své děti milujeme nade vše a oni to ví a nějaká nemoc nás v životě nemůže rozdělit.