Diabetické dítě na základní škole potřebuje od učitelů, ale i od spolužáků jisté ohledy. Co by měl udělat rodič dříve, než jeho dítě nastoupí na základní školu? Jaká opatření jsou nezbytná?
1) pokud má možnost výběru z více škol, měl by zjistit, zda je školní jídelna ochotná přizpůsobit se diabetické stravě. Vaše dítě by mělo minimálně dostávat neslazený čaj či šťávu. Mělo by mít možnost dostat oběd přednostně, pokud se vytvoří dlouhá fronta u výdejního okénka. Mohlo by se totiž stát, že dítě si již aplikovalo svou dávku inzulínu a pokud nedostane jídlo včas, dojde u něho k hypoglykémii. Některé školy dokonce nabízejí, že pokud bude k obědu sladké jídlo, uvaří Vašemu dítěti něco jiného.
2) samozřejmostí je informovat o nemoci Vašeho dítěte ředitele a třídního učitele či učitelku. Učitel/učitelka by měla být obzvláště na prvním stupni poučena, jak dítěti pomoci v případě hypoglykémie a měla by mít k dispozici cukr, případně glukagonovou injekci. (Ještě stále se setkávám s názorem, že pokud má diabetik hypoglykémii, je nejlepší otevřít okno, aby měl čerstvý vzduch.) Učitel/učitelka by také měla umožnit dítěti se během hodiny najíst, pokud je to potřeba a samozřejmostí je povolení jít vícekrát za hodinu na toaletu.
Je také nutné zařídit, aby si dítě mohlo v případě potřeby někde v klidu aplikovat svou dávku inzulínu, nebo aby mu ji někdo dospělý aplikoval. Je vhodné, aby dítě nemělo své pero a glukometr u sebe ve třídě, ale nejlépe v místě, kam si chodí aplikovat inzulín či u svého třídního učitele. Může se totiž lehce stát, že mu bude některá ze zmíněných věcí odcizena, rozbita nebo prostě z legrace schována. Hlavně na prvním stupni si děti ještě často plně neuvědomují důsledky svého chování a nevědí, že by takto mohli svému spolužákovi ublížit.
Pokud trvá vyučování přes dobu oběda, je také potřeba pustit dítě se naobědvat. U malých dětí je ještě důležité, aby na dítě někdo z dospělých dohlédl, zda si inzulín skutečně aplikovalo, případně zda obědvalo.
Problémy bývají, pokud jídlo dítěti nechutná a oběd nesní. Pro tyto případy by mělo mít u sebe vždy nějakou svačinu.
Rodiče by také měli dohodnout s třídním učitelem, že pokud bude dítěti v průběhu vyučování delší dobu špatně, bude moci odejít. V každém případě by ho měl ale někdo doprovodit.
3) je také nutné informovat o nemoci učitele/učitelku tělocviku. Dítěti (zejména takovému které mimo školu nesportuje a jeho organismus není na větší zátěž zvyklý) by mělo být umožněno uvolnění z např. dlouhých běhů či dalších činností, které by mohly výrazně snížit hladinu cukru v krvi. Nejmenší děti většinou nedokáží samy regulovat příjem inzulínu a sacharidů, takže by mohlo velmi lehce dojít k hypoglykémii. Musíme být opatrní i u dětí staršího školního věku, které nedokáží včas rozpoznat příznaky hypoglykémie. Ale dítě, které na sobě hypoglykémii včas rozpozná, případně jí dokáže předejít se může hodin tělesné výchovy účastnit v plném rozsahu.
4) zvláště na druhém stupni by mělo dítě poučit i své kamarády, co dělat v případě hypoglykémie. Je možné si např. v hodině tělocviku vyzkoušet, jak pomoci diabetikovi, astmatikovi či epileptikovi v případě nouze. Učitelé se na vyučovacích hodinách střídají a je těžké poučit celý učitelský sbor. Je ale možné umístit v kabinetu či ve třídě nějaký obrázek, text či tabulku, jak postupovat v případě těžké hypoglykémie.
5) důležitou kapitolou jsou školní výlety a sportovní akce. Z vlastní zkušenosti doporučuji, aby rodiče nechali dítě jet na výlet či na lyžařský zájezd. Pokud se totiž takovýchto akcí nebude moci zúčastnit, bude vyřazeno z dětského kolektivu. Jako diabetik už může být samo o sobě nějak podceňováno či přehlíženo a je potřeba, aby ostatní děti poznali, že i diabetik je normální člověk. Takže pokud dítě nemá nějaké velké problémy s kompenzací či rozpoznáním hypoglykémií, není důvod, aby se nemohlo těchto akcí zúčastnit.
Občas však bývá překážka ze strany učitele. Nechce dítě s sebou vzít, protože se bojí problémů. Pokud však bude s diabetem důkladně obeznámen, nebude mít takový strach a bude přístupnější k diskuzím. Pokud učitel přesto odmítne, nabídněte se, že pojedete také a na dítě dohlédnete. Snažte se ale, aby dítě mohlo být co nejvíce v kolektivu.

Diabetik na střední škole by už měl být v každém případě samostatnější. Nejpozději druhém stupni základní školy už by se měl umět o sebe postarat: změřit si hladinu cukru v krvi, aplikovat si inzulín a odhadnout dávku inzulínu na základě výšky glykémie, množství sacharidů a intenzity pohybu.
Neměl by již být problém se školními výlety ani tělocvikem. Diabetik si ale už musí umět říci sám, pokud má nějaké problémy a v případě potřeby na ně upozornit lidi ve svém okolí. Např. pokud se na lyžařském kurzu zúčastní výletu na běžkách, měl by požádat učitele, zda by chvíli zastavili, aby si mohl vzít kostku cukru. Rozhodně by neměl čekat, až upadne do těžké hypoglykémie a skupina zastaví sama.
Učitel by ale v každém případě měl vědět, že má ve třídě diabetika!

Dříve, než se diabetik rozhodne pro určitou vysokou školu, měl by si zjistit, jaké výhody nabízí zdravotně postiženým. Může to být např. absolvování nultého přípravného ročníku. Na některých školách Vás zase může děkan fakulty na školu přijmout, přestože by jste se za normálních okolností kvůli vysokému počtu zájemců vůbec nedostali nebo Vám může být přiděleno místo na kolejích, i když na něj nemáte z hlediska vzdálenosti vůbec nárok. Zde platí heslo: kdo se nezeptá, nic nemá.
Student vysoké školy s diabetem 1. typu má také nárok na vytvoření individuálního studijního plánu (ISP). Na základě rozhodnutí děkana si poté může prodloužit standardní dobu studia o jeden či více let aniž by musel za studium platit, má možnost odložit si termíny zkoušek a má nárok i na další výhody s tím spojené. O vytvoření ISP je třeba zažádat co nejdříve, nejlépe ještě před nástupem na vysokou školu. Nejprve musíte kontaktovat oddělení, které se touto problematikou zabývá, např. Akademická poradna a poradna pro ZPO. Tam Vám vypracují návrh ISP, který odešlou na děkanát Vaší fakulty. Odtud Vám poté přijde oznámení, zda Vám byl individuální plán schválen, či nikoliv. To, že jste diabetik, ale neznamená, že vytvoření ISP bude schváleno automaticky.
Se stravováním na vysoké škole nebývají problémy, neboť výuka probíhá v tzv. blocích a mezi nimi jsou dlouhé pauzy. Občas se stává, že máte více bloků za sebou, pro tento případ je samozřejmě vhodné vzít si s sebou svačinu. V menze si většinou můžete vybrat ze tří druhů jídel.

autor: Jitka Krejbichová